hledat
[hledat]
(3. j. -dá, rozk. -dej, čin. -dal, trp. -dán, podst. jm. -dání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hledá co, koho4 {kde})
snažit se najít, zjistit, objevit, vypátrat:
hledat po kapsách klíče / brýle
hledat správnou odpověď
hledat viníka dopravní nehody
Policie hledá ztracené dítě.
Velmi ho zasáhla manželčina smrt a nějaký čas pak hledal smysl dalšího života.
podst. jm. Zabloudil při hledání hub.
příd. jm. Strážníkům se podařilo zadržet celostátně hledanou osobu.
2. (kdo hledá co, koho4 {kde})
snažit se najít, získat, opatřit si, usilovat o něco:
hledat práci / zaměstnání
hledat nový domov
hledat obchodního partnera
Když je nám zle, hledáme pomoc u lékařů.
Každý člověk má právo hledat své štěstí na tomto světě.
podst. jm. Pokud nikoho nemáte, nevzdávejte hledání lásky.
3. (kdo hledá co {v čem, v kom; za čím})
(často v záporu)
intuitivně, předem, bez ověření faktů něco předpokládat, často skrytý problém, nepříjemnost ap., domýšlet si, tušit:
Nehledejte v tom žádnou senzaci.
Hledá ve mně slabost.
Taková nehoda se prostě stát může a jistě v ní nikdo nebude hledat zlý úmysl.
Nic složitého za tím nehledejte.
◊ hledat jehlu v kupce / kupě sena
hledat něco obtížně, marně, jen s malou nadějí na úspěch
◊ hledat mouchy / hnidy (na něčem / někom) ◊ hledat na něčem / někom chlup / chlupy
snažit se za každou cenu objevit na něčem, na někom často jen drobné nedostatky, chyby, přehnaně, malicherně něco, někoho kritizovat
◊ hledat pevnou půdu pod nohama
hledat pocit jistoty, bezpečí
◊ hledat pomocnou ruku
hledat pomoc
◊ hledat (si) k někomu cestu
navazovat s někým kontakt a sbližovat se s ním • začínat někoho (lépe) poznávat, chápat
◊ hledat (si) štěstí jinde
(v práci, v lásce ap.) pokoušet se po neúspěchu nebo při nespokojenosti uspět, uplatnit se na jiném místě, s někým jiným
◊ hledat včerejší den
1. dělat něco zbytečně, marně
2. hledat a nevědět co
◊ hledat, kde nechal tesař díru expresivní
chtít odněkud utéct, snažit se najít slabé místo, kudy utéct
◊ kdo hledá, (ten) najde
usilovným hledáním lze hledané najít • usilovnou snahou lze dosáhnout cíle
◊ kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody ◊ kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod
ochotný člověk se snaží nějak přispět, pomoct ap., zatímco neochotný člověk se raději vymlouvá
◊ nemít někde co hledat
nemít důvod, oprávnění se někde vyskytovat, někde něco dělat • být nepatřičný, nevhodný, někam nepatřit
◊ vrána k vráně sedá (, rovný rovného si hledá)
lidé stejného založení, stejných cílů ap. se vzájemně vyhledávají, sdružují a mají pro sebe porozumění
◊ za vším hledej ženu
skrytou, ne zcela zjevnou příčinou veškerého dění ve světě bývá často žena
Citát z románu Pařížští mohykáni od Alexandra Dumase staršího (1802–1870).
Tento frazém bývá často aktualizován, např. za vším hledej muže / člověka / lásku / peníze.
► hledávat
[hledaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Maminka mě hledávala v Podolí.
2.
Před koncertem často hledával náhradu za zpěvačku.
3.
Za povrchními jevy se hledávaly podstatnější formy a zákony.
přídavné jméno → i hledaný I
→ hledaný II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hledat]
(3. j. -dá, rozk. -dej, čin. -dal, trp. -dán, podst. jm. -dání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo hledá co, koho4 {kde})
snažit se najít, zjistit, objevit, vypátrat:
hledat po kapsách klíče / brýle
hledat správnou odpověď
hledat viníka dopravní nehody
Policie hledá ztracené dítě.
Velmi ho zasáhla manželčina smrt a nějaký čas pak hledal smysl dalšího života.
podst. jm. Zabloudil při hledání hub.
příd. jm. Strážníkům se podařilo zadržet celostátně hledanou osobu.
2. (kdo hledá co, koho4 {kde})
snažit se najít, získat, opatřit si, usilovat o něco:
hledat práci / zaměstnání
hledat nový domov
hledat obchodního partnera
Když je nám zle, hledáme pomoc u lékařů.
Každý člověk má právo hledat své štěstí na tomto světě.
podst. jm. Pokud nikoho nemáte, nevzdávejte hledání lásky.
3. (kdo hledá co {v čem, v kom; za čím})
(často v záporu)
intuitivně, předem, bez ověření faktů něco předpokládat, často skrytý problém, nepříjemnost ap., domýšlet si, tušit:
Nehledejte v tom žádnou senzaci.
Hledá ve mně slabost.
Taková nehoda se prostě stát může a jistě v ní nikdo nebude hledat zlý úmysl.
Nic složitého za tím nehledejte.
◊ hledat jehlu v kupce / kupě sena
hledat něco obtížně, marně, jen s malou nadějí na úspěch
◊ hledat mouchy / hnidy (na něčem / někom) ◊ hledat na něčem / někom chlup / chlupy
snažit se za každou cenu objevit na něčem, na někom často jen drobné nedostatky, chyby, přehnaně, malicherně něco, někoho kritizovat
◊ hledat pevnou půdu pod nohama
hledat pocit jistoty, bezpečí
◊ hledat pomocnou ruku
hledat pomoc
◊ hledat (si) k někomu cestu
navazovat s někým kontakt a sbližovat se s ním • začínat někoho (lépe) poznávat, chápat
◊ hledat (si) štěstí jinde
(v práci, v lásce ap.) pokoušet se po neúspěchu nebo při nespokojenosti uspět, uplatnit se na jiném místě, s někým jiným
◊ hledat včerejší den
1. dělat něco zbytečně, marně
2. hledat a nevědět co
◊ hledat, kde nechal tesař díru expresivní
chtít odněkud utéct, snažit se najít slabé místo, kudy utéct
◊ kdo hledá, (ten) najde
usilovným hledáním lze hledané najít • usilovnou snahou lze dosáhnout cíle
◊ kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody ◊ kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod
ochotný člověk se snaží nějak přispět, pomoct ap., zatímco neochotný člověk se raději vymlouvá
◊ nemít někde co hledat
nemít důvod, oprávnění se někde vyskytovat, někde něco dělat • být nepatřičný, nevhodný, někam nepatřit
◊ vrána k vráně sedá (, rovný rovného si hledá)
lidé stejného založení, stejných cílů ap. se vzájemně vyhledávají, sdružují a mají pro sebe porozumění
◊ za vším hledej ženu
skrytou, ne zcela zjevnou příčinou veškerého dění ve světě bývá často žena
Citát z románu Pařížští mohykáni od Alexandra Dumase staršího (1802–1870).
Tento frazém bývá často aktualizován, např. za vším hledej muže / člověka / lásku / peníze.
► hledávat
[hledaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Maminka mě hledávala v Podolí.
2.
Před koncertem často hledával náhradu za zpěvačku.
3.
Za povrchními jevy se hledávaly podstatnější formy a zákony.
přídavné jméno → i hledaný I
→ hledaný II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)